Zveme vás na páteční vaření na Proseku (jako vzpomínka na stacionář v NÚDZu).
Bude se konat v pátek 22.9. v podvečer u Magdy a Lenky v bytě.
Sraz je v 18:00 v metru na stanici Prosek u turniketů.
Na plánu je grilovaná zelenina a steaky z vepřové panenky. Suroviny nakoupí Magda a o útratu se podělíme.
Přihlaste se prosím do 20.9. ať můžeme nakoupit „tak akorát“.
Za spolek Na Kraji se na vás těší Magda a Danielka.
PS: A kdybyste našli třeba houby nebo měli nadbytek zeleniny, můžete přinést. Ale hlaste předem!
Jak dopadlo páteční vaření
Vaření u Magdy, aneb čtyři v tom, Magda, Janinka, Danielka a Petr se povedlo.
Výborně osmažená na plátky nakrájená vepřová panenka usmažená na pánvičce pomazané sádlem s trochou grilovacího koření. A k tomu ugrilovaná v troubě na pomazaném plechu zelenina na plátkách pokrájené slaniny, jinak plátky dýně, cukety a kořenové zeleniny. V neposlední řadě rozpečené plátky hermelínu.
Večeře byla podávaná za světla vonné svíčky a s přípitkem červeným vínem ročník 2012.
To bylo lahoda, pane Jahoda (říkávali jsme si doma)…
Dne 9.9., na Danielčin svátek, jsme vyrazili s Petrem do obory Hvězda. Já jsem věděla, kde je rybníček, Petr zase bravurně trefil zpátky. Procházku jsme spojili i s obědem v restauraci naproti Břevnovskému klášteru. Náladu nejlépe vyjadřuje Petrova smska den poté: „Rosničko Magdo, počasí na tento víkend jsi odhadla skvěle: včera dopoledne babí léto, dnes deštivo. Procházka oborou Hvězda senzační. Tvá milá společnost a příjemná konverzace. Moc děkuji a těším se na další setkání.“
S radostí i za mně posílám fotku vyjadřující pohodovou atmosféru našeho výletu do Hvězdy.
V pátek 11.8. jsme měli oba s Ampérem dovolenou. Tak jsme se domluvili na společném menším výletu a i přes nepřízeň počasí jsme odhodlaně vyrazili s deštníkem a pláštěnkou do hezkého dubového a smíšeného lesíka v oboře. Cestu jsme ze začátku vybírali podle toho, kde je méně louží, ale pak, když Ampér ohodnotil mé sandály jako nejvhodnější obuv do deště (co tam vteče, zase vyteče), šli jsme tam, kam nás cesta vedla.
Došli jsme až k letohrádku Hvězda, kde jsme zašli na kávu a dobili mobil. Také jsme po dovolení obsluhy vytáhli své svačiny a dali první brzký oběd.
Pak se dalo hustě do deště, a tak jsme šli rovnou cestou ke tramvaji. Tedy spíš rovnou oklikou, jestli se to tak dá říct. Každopádně na tramvaj jsme došli mokří, ale už cestou na Hradčanskou jsme oschli a pak jsme ještě navštívili blízkou kuřecí restauraci.
Bylo to skvělé, jak jsme zvítězili nad strachem z mokra a zjistili, že i za deště se dá povídat ?
Z fotek máme radost taky a mně na mysl na konci výletu, kdy se nebe protrhávalo, napadla tato píseň: Jen ať nás slunce hřeje,
Ať se dál nebe směje,
Ať si dál můžem spolu pěkně hrát.
Ať jsem já vedle mámy a vy též ať jste s námi,
Ať je mír, ať je všude klid a mír…
(na Youtube jsem jí nenašla, ale zpívali jsme ji na základce, třeba si někteří vzpomenou)
Chystáme v rámci našeho spolku Návraty k přírodě, ale konkrétní datum je prozatím neznámé. Pokud okolnosti budou příznivé, budeme moci brzy konkrétní datum určit, a o tom Vás budeme ihned informovat zde na webu ve sloupečku o tom, Co se chystá.
Kdy? Každé pondělí od 9 do 12hodin (t.j. 10. a 17. a 24.4.)
Kde? Kunratický les, Velký altán
CESTA tam vede buď z Roztyl nebo z Chodova po modré (viz mapka).
Můžete zkusit obě a vybrat si tu, která je pro vás lepší.
Časem se možná přidají další…
S SEBOU: 1l vody a něco malého k snědku
Tento nebo jiný list papíru
Tužku, pero nebo pastelku
PROGRAM na 10.4.:
Setkání na „M“ Roztyly v 8:40, cesta k altánu
1. Seznámení s druhými a s „Místem setkání“
2. Hry
3. Pozorování
4. Relaxace
Sraz: 19.3.2017 v 9:00 u pokladen na Hlavním nádraží
Odjezd vlaku do Petrova 9:22 (osobák na Čerčany)
…. V Petrově přejdeme mostík a projdeme kolem (nebo skrz) cukrárnu a dáme se na stezku podél řeky, po které dojdeme lesem až na světlinu v lese, kde rostou kandíky (hledání nechám na vás)….
Pokračovat můžeme podél řeky a nebo přes kopec lesem až k vesničce Třebsín, kde je prý výborná restaurace U Novotných.
Odjezd autobusu z Třebsína v 15:07. S přestupem ve Štěchovicích budeme v Praze na Smíchovském nádraží v 16:03.
– Výlet vhodný i pro děti
– Každý dospělý má zodpovědnost za sebe i za děti, které bere s sebou
– S sebou min. 1l vody
Zájemci, přihlaste se na tel. 605 235 796
Podrobný popis výletu
Výlet na Medník za kandíkem,
přes boj s vlastními silami k duchu tolerance a vzájemné pomoci
Tentokrát jsme vyrazili ve dvou skupinkách.
Vašek
David
Pája, Dan, Martin a já vlakem
Láďa a jeho syn Pavel s Irenkou přijeli autem.
Dohromady jsme byli docela úhledná skupinka (děkujeme za foto)
Vyrazili jsme posilněni tyčinkou z datlí (cukrárna otvírá až 1.dubna). Cestou jsme ještě potkali stánek s kafíčkem a pohledy kandíku. My jsme se ale těšili na ten opravdový.
Krásné pohledy na bublající vodu v kaňonu Sázavy střídaly nálezy porostů kvetoucích podléšek kolem cesty.
Schody, které měly vést ke „kandíkové světlině“ jsme v družném hovoru minuli a zastavili jsme se až u úvozu, vedoucí tím směrem.Vypadal vcelku bezpečně a pohodlně, a tak jsme plni odhodlání vyrazili vzhůru. Když se ale v půlce zjistilo, že je tam asi 10cm vrstva mokrého listí, které pěkně klouže, mnozí z nás se pořádně zapotili. Odpočinek byl na místě.
Pavel pohotově našel klacek, zapřel se nohama za skálu a v nejtěžším úseku podal klouzajícím bojovníkům pomocnou ruku. To jsem bohužel nefotila, měla jsem totiž taky dost práce se svým tělem. Ale ta pomocná ruka nám zůstává v srdíčku 🙂 Díky, Pavle.
Cesta úbočím svahu nás učila pozornosti k tomu, jak a kam klademe nohy. Taky voda, sladká tyčinka a pozornost kamarádů pomohly tělu ke znovuzískání rovnováhy.
Nález prvního kandíku byl velikou radostí pro Irenku a jejího přítele a slastnou úlevou pro nás ostatní, že jsme na místě. Vrchol dobyt 🙂
Kandíky rostly všude okolo a bylo kolem nich živo. Krásná něžně růžová rostlinka nám byla pohlazením po duši. Moc by mu to slušelo s podléškou, ale každý rostl jinde. To, co jsme tak těžko překonávali, byla právě výšková vzdálenost mezi jejich „domovy“. Ještě větší vzdálenost překonal ale kandík psí zub, když v době zalednění „přicestoval“ až z Alp …
Cesta do Petrova už byla pohodovou procházkou a my si začali uvědomovat, že máme hlad. Jakby ne, vždyť jsme se do jídla pustili až v půl druhé. Pochutnali jsme si a pak cestou na nádraží se zastavili u Sázavy a rokovali o možnosti jet na vodu ještě někam jinam než na Vltavu. Takhle zkusit na víkend Berounku? … uvidíme…
Na nádraží se do nás opřelo sluníčko. To bylo příjemné. Byli jsme jak kočky předoucí si každá to své… Ztišení… vzpomínka na rodiče …
A pak zase vláčkem proti proudu Vltavy do Prahy. Děkuji všem za účast, spolupráci i milou společnost.
PS (post scriptum):
Pár slov k výletu. Výlet byl fajn, zvládnul jsem i výstup do strmého srázu.
A rozkvetlý kandík jsme také našli. Počasí nám přálo. I přes ranní chladno se nakonec krásně vyčasilo. A oběd mi chutnal,měl jsem kuřecí řízek s brambory. Vašek
