Rubrika: Co jsme zažili

Jeli jsme vlakem ze Smíchovského nádraží do Radotína a následně pěšky po červené a zelené značce, která nás vedla přes kopce z Radotína do Černošic. Cestu jsme ušli rychlejším tempem a byla dlouhá asi 5 km. S občasnými přestávkami na svačinu nám cesta příjemně ubíhala a my jsme si za pochodu vychutnávali pěknou krajinu kolem nás. Rostou zde převážně duby a habry a z divoké zvěře můžete vidět berana muflona nebo malé veverky a drobné ptactvo. Potkali jsme také pasoucí se koně. Z počátku cesta vedla krpálem do kopce, pak se ale uklidnila a my šli po rovince a nakonec z kopečka do údolí, kde jsme svoji krasojízdu zakončili v jedné z Černošických restaurací.

Ahoj všici.

V sobotu 5.května jsme jeli na výlet do Průhonického parku. Jeho rozloha činí 220 ha. Jde o novorenesanční projekt založený na konci 19.st. zadaný hrabětem Silva-Tarouca pro arch. Jiřího Stibrala. Park je součástí světového bohatství UNESCO.

Hned na začátku nás oslovily kvetoucí azalky a rhododendrony. Dále jsme šli pěšky po žluté značce, okruh byl asi 4km dlouhý. Viděli jsme meandry potoku Botiče, majestátné smrky, duby, olše, kaštany i kvetoucí keře jako je bobkovišeň, Hamamelis, mahonii, kalinu, hortenzii, ve velkých nádržích na vodu, obehnaných alpskými skalami, plavaly zlaté ryby. Na skalách rostla tařice, hořce, opuncie. Louky lákaly k odpočinku, který jsme několikrát využili k jídlu a nabrání nových sil. Pohádka s šťastným koncem.

Byl to pěkný výlet, který nám příroda dala jako pěkný letní kvetoucí dárek.

Je to údolí nacházející se v Praze 5, přírodní rezervace Dalejského a Prokopského údolí max.220-230 m.n.m. Rezervace se skládá z menších chráněných území. Zahrnuje bohatství zkamenělin a krasové oblasti. Za pěkného slunečného počasí jsme se jako kolektiv mladých lidí vydali na celodenní výlet do Prokopského údolí v Praze v Hlubočepích. Skupina se sešla na stanici Smíchovské nádraží odkud jsme pak pokračovali tramvají a pěšky směr Hlubočepy. Šli jsme jako trpaslíci za Sněhurkou podél Dalejského potoka lemovaného břidlicovými a vápencovými a pískovcovými skalami na jejichž skalách roste volně žlutá rostlinka tařice skalní kolem asfaltové cesty rostou kaštany (Aesculus), javory (Acer) a duby (Quercus) a mě se z té vůně jara motá hlava a chladím si nohy v potoce. Viděli jsme zatopený lom, míjeli nás cyklisti, viděli jsme v ohradách ovečky spolu s kozami a prošli jsme skrz jeskyni v skále končící dětským hřištěm a hladový a natěšení jsme dorazili k restauraci na oběd , byla ale zavřená nebo moc drahá. Takže jsme nasedli na autobus domů a najedli se ještě v hospodě u Drsnejch což byl v podstatě sport bar a jídlo tam moc nejelo.
Ondřej Čermák

V sobotu 21.dubna jsme vyrazili na výlet na Keltské hradiště  Závist, které leží na kopci na druhém břehu Vltavy nad Zbraslaví. Atrakce začala v zookoutku, kde byli sovy, a krásní divočáci. Přestože bylo docela teplo, šli jsme ve stínu právě vyrašených stromů docela svižně i do kopce. Na vrcholku jsme se naobědvali každý ze svých zásob a intuitivně našli cestu k již zasypaným zbytkům hradiště. Cestou dolů jsme obdivovali výhledy a jarní rostlinstvo, zejména orseje, jaterníky, dymnivky i světloučce zelené stromy a keře. Podle botanického určení jsme šli habrovou doubravou. Cestou domů jsme se stavili ještě v hospodě U přístaviště ve Zbraslavi a doplnili kalorie a celkem si i pochutnali. Výlet se vydařil díky dobrému kolektivu. Byli to lidé, kteří si na nic nehráli a nezkazili žádnou srandu.

Dne 15. dubna 2018 jsem jel s mou kamarádkou Magdou, Davidem a dalšími dvěma novými přáteli
Martinem a Ondřejem na výlet na státní hrad Křivoklát. Sraz jsme měli na Smíchově v Praze v půl desáté a v Berouně k nám přistoupil David.

Krajina je tu velmi malebná. Počasí se nakonec vydařilo a prohlídka hradu
byla moc pěkná s krásným výkladem. Oběd v restauraci U Jelena byl výborný. Zpět doma jsem byl v šest večer.

v pátek 30.3.2018  z Kytína přes les do Mníšku pod Brdy

Odjezd v 10:30 ze Smíchovského nádraží, sraz v 10:15 u pokladen vlaku

Návrat na 16:02 na Smíchovské nádraží

NA KRAJI zapsaný spolek Vás zve  na jarní výlet.

V sobotu 17.3.2018 do Krčského lesa

Sraz v 10hod na Roztylech u automatů na jízdenky. Cesta povede přes Nový Hrádek a podél Krčského potoka až k rybníku Labuť, kde můžeme v místní hospodě dobře poobědvat.

Svou účast potvrďte prosím na 605 235 796

Fotografie z výletu připravujeme, brzy je sem přidáme!

10.2. byl výlet na Petřín a okolí.

Magda jako organizátorka ho chtěla přizpůsobit mé partnerce Renatě, která má problémy s nataženou achilovkou a s ostruhy a mozoly na noze. Byli jsme jí za to nesmírně vděční.

V sobotu ráno však měla Renatka velké bolesti. Důrazně jsem jí proto doporučil, aby zůstala doma a ona s tím nakonec souhlasila.

Sraz byl dole u lanovky. Vyjeli jsme nahoru na Petřín a šli k rozhledně. Někteří šli nahoru prohlédnout si Prahu.  Zbytek čekal dole v restauraci, kde se k nám přidala velice vitální a šaramantní starší dáma, kamarádka Magdy.

Cesta potom vedlo ke strahovským kolejím a k strahovskému stadionu. Zde se od nás odpojil Pepa, který je autobusem na Anděl.

Dále jsme pokračovali na Ladronku, kde jsme si v restauraci dali jídlo a pití.  Výlet jsme zakončili na autobusové zastávce Vypich. S Pavlem jsme se shodli, že se výlet vydařil.

Plánovali jsme ho s Magdou již minulý výlet v sobotu 6.1. po vycházce z Krčského lesa v Národní knihovně v Praze.

Velkým překvapením bylo potkat u Mc Donalda na začátku Divoké Šárky dva kamarády Lukáše a Vítka, kteří již měli za sebou několik kilometrů.

Nedalo nám velkou práci je přesvědčit, aby s námi pokračovali dále v naplánovaném okruhu. Lukáš, jako sympatizant Hare Kršna, měl zapnutý reproduktorek, který nám opakovaně zpíval mantru:

Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré
Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré

Klidné povídání o tom, kdo čemu věří, narušily rozdílné názory na volbu prezidenta. Vítek volil Zemana, protože prý je bývalý politik. Já s Magdou jsme volili Jiřího Drahoše, jako nového slušného prezidenta. Martin, Pavel a Lukáš se nám svěřili, že nevolili nikoho.

Výlet jsme zakončili po více než dvou hodinách na autobusové zastávce Divoká Šárka.

Krásný den jsme si užili v sobotu 6. ledna 2018, kdy jsme se sešli k občerstvení duše a sdílení svých střípků života v Krčském lese. Sraz byl sice na Kačerově, ale jeho skutečný začátek odhadl dobře Petr u rybníčka Labutě a udělal nám tam společné foto (rybníček je vpravo šikmo od nás a probíhá na něm čilý život mezi kačenkami ?

Také jsme tam ochutnali ještě vánoční cukroví z Magdiných zásob a získali tak glukózu pro práci mozku i svalů. Sluníčko nám svítilo, tak jsme nachytali i nějaký ten vitamín D.

Šli jsme ve skupinkách, které se průběžně obměňovaly a každý tak měl možnost promluvit s tím, s kým se třeba už dlouho a nebo ještě nikdy neviděl… ?

Někteří skončil vycházku na Roztylech, někteří na Chodově a pár nás šlo se podívat až na Nový hrádek.

Načerpali jsme mnoho sil a mnoho toho také vychodili. Endorfiny se rozšířily v našem těle a my občerstveni i na duchu, jsme někteří ještě nechtěli skončit.

Tam jsme se rozhodli ještě využít pozvání od Pavla domů na čaj (bydlí tam poblíž)… Mimochodem právě on byl spoluprůvodcem, který dovedl všechny, kteří chtěli skončit dřív, bezpečně na metro.

Poté jsme se ještě společně vypravili do Národní knihovny, kde na Toma čekala jeho přítelkyně. Tam jsme se dobře najedli v místní kantýně a někteří jsme si založili kartu a získali průkazku, díky které budeme moci chodit do místní kantýny i studovny častěji.

Domů jsme se vrátili osvěženi a příjemně unaveni, což může být v protikladu, ale i tak to někdy bývá.

Díky všem účastníkům za hezký zážitek, ke kterému přispěl nejen les a sluníčko, ale i každý z Vás.