Rubrika: Co jsme zažili

I. duben 2017

Kdy? Každé pondělí od 9 do 12hodin (t.j. 10. a 17. a 24.4.)

Kde? Kunratický les, Velký altán

CESTA tam vede buď z Roztyl nebo z Chodova po modré (viz mapka).
Můžete zkusit obě a vybrat si tu, která je pro vás lepší.
Časem se možná přidají další…

S SEBOU: 1l vody a něco malého k snědku
Tento nebo jiný list papíru
Tužku, pero nebo pastelku

PROGRAM na 10.4.:

Setkání na „M“ Roztyly v 8:40, cesta k altánu

1. Seznámení s druhými a s „Místem setkání“
2. Hry
3. Pozorování
4. Relaxace

MÍSTO PRO VÁS:

MAPA

KANDÍK na naturfoto.cz

Sraz: 19.3.2017 v 9:00 u pokladen na Hlavním nádraží
Odjezd vlaku do Petrova 9:22 (osobák na Čerčany)
…. V Petrově přejdeme mostík a projdeme kolem (nebo skrz) cukrárnu a dáme se na stezku podél řeky, po které dojdeme lesem až na světlinu v lese, kde rostou kandíky (hledání nechám na vás)….
Pokračovat můžeme podél řeky a nebo přes kopec lesem až k vesničce Třebsín, kde je prý výborná restaurace U Novotných.
Odjezd autobusu z Třebsína v 15:07. S přestupem ve Štěchovicích budeme v Praze na Smíchovském nádraží v 16:03.

– Výlet vhodný i pro děti
– Každý dospělý má zodpovědnost za sebe i za děti, které bere s sebou
– S sebou min. 1l vody

Zájemci, přihlaste se na tel. 605 235 796

Podrobný popis výletu

Výlet na Medník za kandíkem,

přes boj s vlastními silami k duchu tolerance a vzájemné pomoci

Tentokrát jsme vyrazili ve dvou skupinkách.

Láďa a jeho syn Pavel s Irenkou přijeli autem.

Dohromady jsme byli docela úhledná skupinka (děkujeme za foto)

Vyrazili jsme posilněni tyčinkou z datlí (cukrárna otvírá až 1.dubna). Cestou jsme ještě potkali stánek s kafíčkem a pohledy kandíku. My jsme se ale těšili na ten opravdový.

Krásné pohledy na bublající vodu v kaňonu Sázavy střídaly nálezy porostů kvetoucích podléšek kolem cesty.

Schody, které měly vést ke „kandíkové světlině“ jsme v družném hovoru minuli a zastavili jsme se až u úvozu, vedoucí tím směrem.Vypadal vcelku bezpečně a pohodlně, a tak jsme plni odhodlání vyrazili vzhůru. Když se ale v půlce zjistilo, že je tam asi 10cm vrstva mokrého listí, které pěkně klouže, mnozí z nás se pořádně zapotili. Odpočinek byl na místě.

Pavel pohotově našel klacek, zapřel se nohama za skálu a v nejtěžším úseku podal klouzajícím bojovníkům pomocnou  ruku. To jsem bohužel nefotila, měla jsem totiž taky dost práce se svým tělem. Ale ta pomocná ruka nám zůstává v srdíčku 🙂 Díky, Pavle.

Cesta úbočím svahu nás učila pozornosti k tomu, jak a kam klademe nohy. Taky voda, sladká tyčinka a pozornost kamarádů pomohly tělu ke znovuzískání  rovnováhy.

Nález prvního kandíku byl velikou radostí pro Irenku a jejího přítele a slastnou úlevou pro nás ostatní, že jsme na místě. Vrchol dobyt 🙂

Kandíky rostly všude okolo a bylo kolem nich živo. Krásná něžně růžová rostlinka nám byla pohlazením po duši. Moc by mu to slušelo s podléškou, ale každý rostl jinde. To, co jsme tak těžko překonávali, byla právě výšková vzdálenost mezi jejich „domovy“. Ještě větší vzdálenost překonal ale kandík psí zub, když v době zalednění „přicestoval“ až z Alp …

Cesta do Petrova už byla pohodovou procházkou a my si začali uvědomovat, že máme hlad. Jakby ne, vždyť jsme se do jídla pustili až v půl druhé. Pochutnali jsme si a pak cestou na nádraží se zastavili u Sázavy a rokovali o možnosti jet na vodu ještě někam jinam než na Vltavu.  Takhle zkusit na víkend Berounku? … uvidíme…

Na nádraží se do nás opřelo sluníčko. To bylo příjemné. Byli jsme jak kočky předoucí si každá to své…  Ztišení… vzpomínka na rodiče …

A pak zase vláčkem proti proudu Vltavy do Prahy. Děkuji všem za účast, spolupráci i milou společnost.

 

PS (post scriptum):

Pár slov k výletu. Výlet byl fajn, zvládnul jsem i výstup do strmého srázu.

A rozkvetlý kandík jsme také našli. Počasí nám přálo. I přes ranní chladno se nakonec krásně vyčasilo. A oběd mi chutnal,měl jsem kuřecí řízek s brambory. Vašek

Výlet RADOTÍN-ČERNOŠICE podél Berounky a pak i zpět lesem přes Staňkovku

Vydařená sobota 18.3.2017 začala setkáním v Radotíně na nádraží a představením pro nás s Ondrou nového kamaráda Dana. Pája ho vzal s sebou, protože se oba chtěli projít venku.

Prvotní nadšení   suchou nohou přes most trochu ochladil drobný déšť a vítr, ale náladu nám to nepokazilo. Jen jsme nasadili kapuce a dál se kochali krajem kolem řeky. Šli jsme po té straně, kde nevede cyklistická stezka (asfaltová), ale jen úzká pěšina místy doplněná chatkami se zahrádkou…

Stavby to byly různé. Nejvíc nás zaujala obytná loď – hausbót a tak jsme přemýšleli,  jak by se nám jelo přes peřeje a začali se těšit zase na vodu s Ondřejovem… jeli jsme s Pájou loni na jedné lodi a tak jsme se nechali unést představou, že s touhle lodí by nás vlny na jezu nezalily (víc prozrazovat nebudu).

Cesta nás zavedla až na soukromý pozemek plný koňských ohrad, ale  koně byli plaší.

My docela taky

Majitelé pozemku byli asi už na návštěvy zvyklí, s úsměvem pozdravili a pokračovali v hovoru. Na kraji Černošic jsme míjeli pěkný ohýnek, tak nám bylo trochu líto, že jsme buřty už snědli Tady jsme si je mohli opéct

Tak jsme alespoň prohodili pár slov s místními, kteří „uklízeli“ společně pozemek:

Na přírodu jsme nezapomněli, při pohledu na kachny divoké a labutě si Pája vzpomněl, že má krásnou fotku labutího páru s mladými a já zase začala přemýšlet o domečku pro kačenky, které máme ve Slivenci na rybníku… a kvetoucí strom – zjistím který

Centra Černošic jsme dosáhli kolem poledne a kupodivu na dohled nebyla žádná otevřená hospoda. Dan neodolal cukrárně a Ondra se také nechal zlákat. My s Pájou jsme jedli jen očima. Ondra pak dostal nápad ukázat nám kulturní Klub v Černošicích, kde se odehrávají koncerty (nejbližší bude kapela Zrní příští týden) a hned vedle Klubu jsme objevili hospodu Sokol, kde měli asi deset hotovek za cenu kolem stovky. To bylo přesně, po čem jsme v tu chvíli toužili. Porce byly velké a jídlo výborné, obsluha usměvavá, prostě paráda. Jen co jsme dojedli, nahrnula se do hospody kupa dětí (ve sportovním) s rodiči a těšili se už taky na jídlo. Přišli jsme akorát… Tomu říkám být ve správnou chvíli na správném místě

Pája nadhodil myšlenku, že by se ještě prošel po nějaké turistické stezce, a tak jsme využili už naší známou hřebenovku přes Staňkovku. Cesta měla ještě větší úspěch než ta podél vody, prý je les hezký a vonělo to tam čerstvě odkorněnými borovicemi, což se klukům líbilo. Taky jsme sledovali, jak kácejí smrky a dělají místo přirozené dubové obnově lesa. Po nevhodných výsadbách smrků teď lesy prožívají renesanci. Dan zmínil místo prameny Vltavy, které prý za jeho dětství bylo tajemné a krásné, zarostlé stromy, a když tam byl před pár lety, stromy byly pryč po kůrovcové kalamitě. Tak si říkám, že pár let počkám a pak se tam pojedu podívat. Třeba si tam uděláme výlet….                           Těšte se

Magda

Výlet z Radotína do Černošic

Výlet se konal 26.2.2017

Sraz byl už v půl 11 na Smíchovském nádraží. Sešli jsme se ve složení Magda, Láďa, PéŤa, Bětka, Danielka, Anežka a Tomáš a byli jsme cestovně naladěni. Malé holky se těšily. Vlak jel v 10:55 a v Radotíně byl těsně po 11. Tam jsme počkali na Ondru, který přijel busem ze Slivence.
Cesta vzhůru po červené turistické značce okolo radotínského kina a lesního hřbitůvku.
První známky hladu – bude se jíst až na kopci!
Svačina na kládách. Domečky z větví (mít s sebou jen holky, tak jsme asi vybudovaly tábořiště!).

Poznávání stromů: jehličnaté (borovice, smrk, jedle, modřín) a z listnatých habr, buk a dub (pohádka o čertovi a chytrákovi – půjdu s tebou „až opadá listí z dubu“)

První nález jmelí – to jsme sbírali skoro celou cestu, pro štěstí – a vypozorovali, že roste jen na borovicích. Možná i na dubech, ale tam jsme ho neviděli. Roste jako parazit. Bobule jsou jedovaté. Listy se používají jako léčivka. Zkuste najít na co…

Holky našly „kabelku“ ze dřeva (viz foto), kterou poctivě donesly až domů a že si jí pomalují 🙂

Za silnicí na Třebotov přírodní rezervace Staňkovka (kyselá doubrava, dymnivka dutá, tolita lékařská, roháč, mnoho druhů motýlů, mufloni).
Výhledy – Láďa s holkama . Cukrák a Zbraslav. Výhledy všichni. Údolí Berounky a Černošice. Druhá svačina.
První kvítky – trs sněženek – našla Bětka s Péťou. (S dětma je krásný, že je spousta věcí „poprvé“)

Koně v ohradě. Hladoví, protože tráva ještě neroste. Holky se s nimi dělily o svou mrkvičku z krabičky se zeleninou. Bětce kůň ožužlal bundu. Péťa se s koníky nemohla rozloučit.
Holky na posedu. Odbočujeme z červené na zelenou směr dolů na Černošice.

Bětku bere „na koně“ poprvé v životě Tomáš. Drobné komplikace při nasedání jsme překlenuli smíchem 🙂 Vysednutí provedeno bezpečně – přelezením na sloup od plotu.

Anežka má telefon s přítelem, který na ni čeká doma, tak nabírá neskutečnou rychlost a pádí z kopce směr cukrárna. My vlajeme za ní…
V cukrárně je pod stropem vláček, který nejezdí. Ale obsluhující mladý muž na otázku, zda by mohl vláček pustit, říká, že je rozbitý, ale až se na něj zeptá 10lidí, tak ho vlastnoručně opraví. Tak kdybyste měli někdy cestu kolem, nezapomeňte se zeptat (tedy pokud ještě nepojede).

Zpět vlakem a hajdy domů.
Cestou se oteplovalo a přibývalo sluníčka, takže jsme stihli pochytat i trochu paprsků na vitamín D!

Neformální novoroční setkání lidí s chutí se bavit

Sejdeme se v neděli 22.1.2017 ve 14hod v Thomayerově nemocnici

Můžeme se těšit:

? – na staré i nové kamarády
? – na hudbu v originálním podání
? – na fotky, obrázky, možná i povídky…

Po občerstvení bude následovat pro zájemce procházka Kunratickým lesem

V DÍLNĚ Městské knihovny se scházíme každé pondělí odpoledne. Začali jsme 2.1.2017. Je tam prostor, který můžeme využívat zadarmo. Učíme se angličtinu, povídáme si, co nám pomáhá. Honza s Janou se vzájemně inspirují ve studiu hudby. Honza předává Janině noty na skladbu pro klarinet a klavír.
Janina i Honza jsou studenti. Teď mají hodně učení, tak schůzky na nějaký čas vypustíme.

Zůčastnili jsme se autorského odpoledne v kavárně Moje Kavárna v areálu Thomayerovy nemocnice. Autorské čtení a hraní uspořádala skupina klecanských kamrádů z NÚDZ ve spolupráci se spolkem Lékořice. Akce proběhla 9.3.2015 odpoledne od 17h do 18h. Zde se můžete podívat na fotografie, které Vám napoví, jakou jsme zde zažili báječnou atmosféru. A také si můžete poslechnout zvukový záznam.