Výlet na vyhlídku Máj rozšířený o vyhlídku Smetanovu 28.10. 2017
(prohlídku dokumentu můžete spojit i s poslechem Smetanovy symfonické básně Vltava: https://www.youtube.com/watch?v=uI8iTETiSqU)
Předpověď počasí nebyla valná, ale já jsem si řekla, že se nedám odradit, příští týden už by mohlo být všechno listí na zemi a zmizelo by to kouzlo podzimu, na které se také tolik těším.
Proti špatnému počasí jsme se pojistili pláštěnkami a také jedním prostředkem, a to dopravním.
Terezka půjčila od tatínka auto a já jsem uvařila termosku horkého čaje.
Do Teletína, kde je start i cíl cesty, jsme dojely podle GPSky a hned na kraji vsi bylo zaparkovaných asi deset aut a odtud vedla vyšlapaná cesta pastvinou směrem k lesu. Tudy už kráčelo pár dvojic, takže nebylo pochyb, kudy na vyhlídku…
Samotná vyhlídka je velmi skalnaté místo, kde by to asi v dešti nebo velkém větru, nebylo bezpečné. My jsme ale byli za větrem a nepršelo. Skála byla suchá, a tak jsme se odvážily skoro až tak daleko jako fotograf ……
Stali se z nás opatrní horolezci…
Samotný pohled na meandr řeky zaříznuté hluboko v údolí, vypadal asi takhle.
(Ten výběžek země mi připomíná ještěrčí hlavu ?
Zpátky jsme se těšily už na svačinku v autě. Cesto z vyhlídky na řeku jsme obdivovaly i krásu české krajiny…
Už cestou do Teletína jsme si všimly cedule s ukazatelem na Smetanovu vyhlídku. Takže když jsme se v autě posilnily domácí buchtou a horkým čajem, vyrazily jsme i na druhou vyhlídku, k níž je cesta ještě kratší než na Máj.
Na obou záběrech je vidět ta krásně zlatohnědá barva listnatých stromů v mozaice se zelenými jehličnany…
V místech obou vyhlídek bývaly před postavením přehrady tzv. Svatojánské proudy. Řeka i v těchto dobách tekoucí hlubokým údolím, je velmi poetická…